Foto: Archiv Michaela Fullana. Zdroj: Eduzin.cz
Celý profesní život zasvětil kvalitnímu vzdělávání a reformám vzdělávacích systémů, protože věří, že školy by měly nejen předávat znalosti, ale především vychovávat schopné lidi, kteří jsou připraveni čelit výzvám, jako je klimatická změna nebo rostoucí sociální nerovnosti.
Profesor Michael Fullan z Torontské univerzity se podílel na přerodu školských systémů v několika státech světa. Na jaře u nás vystoupil na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou pořádá SKAV.
Zabýváte se proměnami vzdělávacích systémů. Potřebuje vůbec vzdělávání nějakou změnu? Nestačí, když vše budeme dál dělat tak, jak jsme zvyklí?
Ne, to opravdu nestačí, a to ze dvou důvodů. Tím prvním je, že neustále klesá procentuální zastoupení studentů, kteří zažívají, že jim jejich vzdělání dává smysl. V některých oblastech světa má neuvěřitelných osmdesát procent žáků a studentů pocit, že to, co se učí ve škole, pro jejich život není nijak relevantní. Když jsem já byl student, směr byl jasný: mít dobré známky, vystudovat prestižní univerzitu, najít si dobrou práci. Společnost se ale změnila, dnes už dobré známky neznamenají zajištěnou budoucnost. A s tím jde ruku v ruce další důvod, proč je třeba měnit vzdělávání. Společnost potřebuje jiné občany než kdysi. Dříve třeba nebyli lídři, spíš poslušní občané. Dnes ale vidíme, že nás ohrožuje klimatická změna, ve společnosti klesá důvěra, zhoršuje se obecně psychické zdraví lidí, narůstá stres a úzkosti. Vzdělávací systém dříve produkoval to, co společnost chtěla a potřebovala. V současnosti je ale jasné, že se vzdělávání musí stát aktérem celospolečenských změn, a proto nemůže zůstat stejné jako dřív.
Celý rozhovor čtěte zde.