Foto: Lucie Kocurová. Zdroj: Eduzín.cz
Dá se učit informatika, aniž by v hodině děti vůbec sáhly na myš či klávesnici nebo slyšely nějaká fakta o tom, jak fungují počítače? Možná to zní jako protimluv, ale informatika dnes není zdaleka jen o tom, aby se děti naučily měnit styl nadpisů ve Wordu nebo tvořily excelovské tabulky.
Na čtvrtou hodinu zvoní na ZŠ U školek v Litomyšli těsně před polednem. Slunce venku zalévá proslulé renesanční náměstí, zámek i klášter se zahradami. Babí léto je teď počátkem října v nejlepší kondici a v 6.B právě startuje hodina informatiky s třídním učitelem Janem Coufalem. Dnes je na programu kódování a dekódování, a pokud se to stihne, tak i úvod do šifer. To ale děti nevědí; ty zatím čekají, co se bude dít. Finalista ceny pro učitele Global Teacher Prize Jan Coufal se s nimi s úsměvem vítá a říká: „Teď vám ukážu instrukce. Kdo je pochopí, zařídí se podle nich.” Všech osmnáct šesťáků najednou upře pozornost na papír potištěný řadou symbolů. Během pár vteřin se první kluci a holky potutelně usmějí, berou si penál a potichu se vytrácejí.
O pár chvilek později se už celá třída i s učitelem schází o jedny dveře vedle, v prostorném a prosluněném auditoriu. V rozích místnosti poblikávají čtyři velké dotykové obrazovky, na nichž minulou hodinu spolužáci z paralelní 6.A dohledávali informace o rotaci Země kolem své osy a kolem Slunce.
Díky symbolům si rozumíme beze slov
Učitel Coufal si sedá na stupínek a ptá se: „Proč jsme teď tady? Co se stalo?” „Bylo to v instrukcích,” odpovídají děti. „A co tedy přesně bylo v instrukcích?” doptává se učitel. „Měli jsme si vzít něco na psaní, potichu odejít do sálu a počkat na vás,” odpovídá třída a rozproudí se debata o tom, co to vlastně žáci na papíře viděli a zda záleží na tom, v jakém pořadí jsou tyto symboly v instrukcích uvedeny. „Jasně, protože kdyby byly v jiném pořadí, tak bychom teď neměli čím psát nebo bychom se nepřesouvali potichu,” zazní ze skupinky kluků.
Celý článek čtěte na webu Eduzínu.