Foto: Michaela Danelová
Českým školám dlouhodobě chybí kvalifikovaní učitelé. Nejméně je fyzikářů, učitelů matematiky a informatiky. Školy postrádají také kantory pro první stupeň, angličtináře a češtináře. Učitelské sbory stárnou a část pedagogů-začátečníků po několika letech ze školství odchází. Jana Fryzelková z organizace Začni učit! Radiožurnálu řekla, že je za tím spíš než výše platu prvotní náraz, který po přechodu do praxe někteří začínající pedagogové neustojí.
Proč začínající učitelé odcházejí ze školství? Co je příčinou – deziluze, peníze, morálka studentů…?
Myslím, že to je hlavně o tom nárazu. V řadě zaměstnání je to tak, že se postupně začleňujete do prostředí a stoprocentní výkon se u vás očekává až po nějakém čase. Ale učitel, když přijde, tak prostě od 1. září jede z nuly na sto – plný rozvrh. A je logické, že zažívá situace, které předtím nikdy nezažil. Ale bohužel se mu občas nedaří.
A tady je strašně důležité klima školy, na které působí, a podpora, kterou má. V momentě, kdy je tam nenachází právě kvůli tomu, že tam je třeba málo učitelů, sbor je přetížený, tak se to cyklí. Začínající učitel vyhoří, protože třeba nevidí žádný úspěch, který by tam mohl vidět, ale nikdo mu ho vidět nepomůže. Takže ze školy může odejít.
A jakou roli v rozhodování hrají platy ve školství? Ptal jsem se na to záměrně. Sice nemohou konkurovat některým soukromým firmám, na druhou stranu podle ministerstva školství stoupl loni průměrný hrubý plat učitelů na více než 47 tisíc korun. Je toto důvod, proč jste o platech teď nemluvila? Je to už pořádku?
I podle dřívějších výzkumů byl plat až sekundární, možná taková poslední kapka.
Začínající učitel odchází právě spíš kvůli tomu klimatu nebo kvůli věcem, které se mu nedaří. Je jasné, že to je i regionální. Protože v momentě, kdy jste třeba v Praze a nabídek na dobré nebo jakékoli uplatnění je mnohem víc než třeba na nějakém malém městě, tak možná vám impulz ze školy odejít přijde dřív.
Celý rozhovor si můžete přečíst a poslechnout na stránkách irozhlas.cz