Foto: Kateřina Lánská. Zdroj: Eduzín
Slovo wellbeing ještě před pár lety znal málokdo, dnes už se probojovalo do slovníku mnohých. Co si ale pod tím lidé představují? „Občas ten pojem u lidí evokuje podobné představy jako wellness. Že budu mít pohodlnou židli, po práci dost času na sebe, možnost chodit do fitka a do sauny,“ říká Ondřej Lněnička, který působí jako ředitel Základní školy profesora Švejcara v Praze 12. „Pro mě jako pro ředitele školy jsou to ale hlavně ty niterné věci, které žákům i učitelům dávají zažít pocit, že mají vše, co potřebují, aby mohli být zdraví a pracovat; že zkrátka ty jejich podmínky jsou dobré.“ Jedna z definic říká, že wellbeing je stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život.
Děti mají psychické problémy, jen málo učitelů si ví rady
České základní školy by se v příštích letech měly dost proměnit. Jejich změna bude vycházet z revize Rámcového vzdělávacího plánu, což je závazný dokument, který shrnuje, co by si děti v Česku měly ze škol odnášet. Už nějakou dobu se víc než na konkrétní znalosti (jako třeba vyjmenování deseti druhů sladkovodních ryb) soustředí spíš na kompetence – tedy, aby žák věděl, z čeho se skládá tělo ryby, a dokázal vysvětlit, jak jsou přizpůsobeny životu pod vodou. Změny, které se chystají, by ale měly jít ještě dál. Například by mohlo být bez problému možné propojovat předměty a například místo biologie, fyziky a chemie učit integrovaný předmět Přírodní vědy.
Jednou z dalších navrhovaných změn je i to, že by se právě wellbeing měl stát jednou z klíčových kompetencí. Děti by se ve škole měly naučit, jak o sebe pečovat po všech stránkách, počínaje zdravou stravou a konče tím, že si budou umět říct o pomoc, pokud se nebudou cítit dobře.
Už dlouho není žádným tajemstvím, že psychické problémy a nemoci se nevyhýbají ani dětem. S duševními obtížemi se potýká až čtvrtina mladých lidí ve věku 13–18 let a sebevraždy jsou v tomto věku třetí nejčastější příčinou úmrtí. Otázky spojené s wellbeingem se do popředí zájmu dostaly více v uplynulých dvou letech právě v souvislosti s covidem. „Psychický stav dětí se obecně hodně zhoršil, samozřejmě se to projevuje i ve školách, a učitelé si s tím často nevědí rady,“ říká prvostupňová učitelka Veronika Bačová, která zároveň spolupracuje s Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání. „Rozvíjení specifických dovedností vedoucích k wellbeingu je v rámcových plánech zakotvené už teď, ale hodně neurčitě. Někteří učitelé se jim tedy vyhýbají s pocitem, že se o to postará třídní, jiní zase volí víceméně náhodný pelmel aktivit. Do budoucna by ale mělo být jasnější, jak s dětmi na wellbeingu pracovat.“
Celý článek čtěte na webu eduzín.cz