České školy zjišťují, proč je důležitý wellbeing. Žáci se lépe učí, vyučující nevyhoří, píše učitel

Submitted by Terka on Wed, 09/14/2022 - 11:37

Foto: Heroine. Zdroj: Shutterstock

Co je ve škole nejdůležitější – suma absorbovaných vědomostí, schopnost orientovat se v problémech, kritické myšlení? To všechno hraje ve vzdělávání velkou roli, ale výzkumy i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že o využití potenciálu dětí rozhoduje také jeho wellbeing neboli pocit bezpečí a pohody ve škole. Mohou ho zajistit vyhořelí a frustrovaní vyučující?

Procházíme chodbou školy, kde na každém kroku visí barevné výtvory, míjíme botníky vyzdobené podle oblíbených knih dětí, zastavujeme se u obrazu stromu, na kterém jsou jména a texty, které nelze rozluštit. Thor Magnus, charismatický ředitel islandské školy Seljaskóli v Reykjavíku, se zastaví: „Naším cílem prostě je, abychom vychovali šťastné lidi. Na tom jediném záleží.“ Pak začne vyprávět o tom, že větve stromu představují jednotlivé děti ve třídě a jejich cestu, kterou si vysnily. A že jejich úkolem jako školy je poskytnout každému maximální podporu v rozvoji a nechat ho, aby svou cestu hledalo a měnilo. 

Ač může tahle scénka znít jako z jiného světa, skutečně se to stalo. Psal se rok 2019 a slovo wellbeing bylo v českém prostředí poměrně neznámé. Stejně jako distanční výuka nebo Google Meet. Od té doby se toho změnilo opravdu hodně a wellbeing je stále častěji skloňovaným slovem v debatách okolo vzdělávací politiky, ale také ve sborovnách a především třídách.

Wellbeing není jen pohoda

Někdy se nepřesně překládá jako „pohoda“, shoda na českém ekvivalentu není a nejspíš ani nebude. Doposud nejlepší definice pochází od organizace Partnerství 2030+ a označuje wellbeing jako „stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emociální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život“. 

Zní to hezky a učeně, měla by se na takovou věc zaměřovat škola? Případně proč? Připraví pak škola žáka na život, kde „mu nikdo nebude umetat cestičku“? Odpověď dávají mezinárodní šetření a skrze ně materiály České školní inspekce. Z nich vyplývá jasná souvislost mezi pocitem wellbeingu a vzdělávacími výsledky; žáci, kteří mají zajištěno bezpečné, podnětné a podporující prostředí, mají výrazně lepší výsledky například v čtenářské gramotnosti než ostatní. V poněkud lépe představitelném (a mírně zjednodušeném) příkladu si pak můžeme vzít na pomoc příklad ze skandinávských zemí nebo ze škol ve vyloučených lokalitách v Česku, kde zajištění základních potřeb – teplého jídla – zajistilo zvýšení vzdělávacích výsledků pro děti ohrožené školním neúspěchem. Jinak řečeno, pokud chcete, aby se vaše dítě lépe učilo, je potřeba mu nejprve zajistit výše uvedené. 

Celý článek čtěte na webu Heroine.cz

 

Page
Sub Title
Daniel Pražák / Heroine / září 2022
Content type
Weight
0
Image Position