Foto: Lucie Hamplová, Zdroj: Eduzín
Aby měly děti rády chemii, je potřeba, aby jí rozuměly, k čemuž slouží pokusy a experimenty. A ty se jejich učitelé můžou naučit třeba v jednom z patnácti center, jenž pro chemikáře v letošním školním roce otevřela VŠCHT Praha s podporou společnosti Elixír do škol, která už provozuje desítky center zaměřených na fyziku a informatiku. „Málokdo si to uvědomuje, ale nachystat pokus, provést ho a uklidit zabere hodně času,“ říká Adéla Marschallová Rumlerová, která jedno z center vede. „My učíme učitele, jak to dělat jednoduše a efektivně.“
Proč a kdy vůbec vznikla chemická centra?
Už řadu let pod Elixírem do škol fungují fyzikální a „digi“ centra. Mnoho pedagogů se zaměřením na chemii chodilo do fyzikálních center a fyzikářům jsme jejich inspirativní komunitu záviděli a moc si přáli mít centra i pro chemikáře. Prvních deset center se otevřelo v září a dalších pět v lednu – což je veliký úspěch. Všechna jsou plná a další zájemce bohužel musejí odmítat. Já sama jsem plánovala otevřít jedno centrum, ale přihlásilo se tolik zájemců, že nakonec mám dvě: pro MŠ a první stupeň a v jiném termínu pro druhý stupeň a SŠ.
Co si učitelé ze setkání odnesou?
Snažím se pedagogy co nejvíce inspirovat a předávat vše, co se mi ve výuce daří. Propojit daná témata s běžným životem, dát jim co nejvíce nápadů do běžné výuky, které nic nestojí, aby se žáci neučili bezduchou chemii, ale chápali, co se kolem nich děje. Chci, aby učitelé předali dětem praktické informace, proč např. teflonová pánev nepatří do myčky, proč se vám tableta do myčky přilepí na vlhkou ruku nebo proč neprší slaná či špinavá voda.
Pro pedagogy jsou připraveny pracovní listy, do kterých si mohou vpisovat své poznámky. Často si z centra učitelé odnášejí i nějaký dáreček, např. chemikálie, vědecké hračky nebo stojánek se zkumavkami z 3D tisku. Mým cílem je, aby si i pedagogové z prvního stupně vybavili svou malou laboratoř, jelikož když s dětmi bádáte, je vhodné používat reálné pomůcky a nazývat vše správnými pojmy.
Kdybyste mi měla popsat, jak probíhají jednotlivá setkání, co byste řekla?
Centrum se koná pravidelně v odpoledních hodinách jednou za měsíc. Každé setkání má dopředu známé téma, na které soustředím připravené experimenty. Zařazuji jak demonstrativní pokusy, tak experimenty, které si pedagogové prožijí sami na sobě. Po skončení setkání rozešlu odkazy na pomůcky a online dotazník pro zpětnou vazbu, aby každé bádání bylo ušité na míru. Pokusy většinou volím tak, aby byly s využitím dostupných pomůcek. Pedagog je tedy může se svými žáky kdykoliv zopakovat. Vzdělávání je akreditované MŠMT a díky sponzorům zadarmo.
Proč je vlastně vůbec potřeba taková centra mít a zřizovat? K čemu jsou učitelům prospěšná?
Těch důvodů je několik. Na menších základních školách je často učitel chemie sám. Začínala jsem učit na základní škole, kde jsem byla jediná chemikářka a neměla jsem s kým konzultovat ani pokusy, ani teorii. Navíc jsem byla čerstvě po škole a neměla žádnou představu o tom, jaké pokusy s dětmi mohu realizovat, a zabralo mi mnoho času si vše vyhledat a vyzkoušet. Byla jsem podivín, který se snaží vést hodiny jinak. Na našich setkáních je skvělé, že se těch podivínů, kteří chtějí věnovat svůj čas nad rámec pracovní doby a zpestřit dětem výuku, sejde mnoho. Vy si uvědomíte, že máte s kým sdílet co se vám nedaří, že můžete někoho inspirovat tím, co se vám naopak daří, společně modifikujete jeden pokus tím, že ho každý dělá trochu jinak, prostě vytěžíte z jedné věci společně maximum.
Další důvod, je cílení na začínající učitele, kdy jim pomáháte se zařazením praktické chemie do běžné výuky. Předáte jim do jisté míry své „know-how“. Vytváří si svůj zásobník pokusů.
Čtěte více na www.eduzin.cz