Foto: Freepik.com, Zdroj: Perpetuum
Pedagogicko-psychologická poradna v rámci poskytování podpůrných opatření pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nezapomíná ani na podporu dětí a žáků s nadáním a mimořádným nadáním. Jaké možnosti navrhuje v rámci podpůrných opatření pro nadané děti?
Nad cílenou podporou žáků s nějakým fyzickým nebo mentálním handicapem se nikdo nepozastaví, jiná situace ale nastává, pokud je dítě intelektově nad svými vrstevníky. „Často se stává, že dítě je intelektově velmi nadprůměrné, ale školní výkon tomu neodpovídá,“ říká Petra Novotná, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) v Ústí nad Orlicí. „Pokud se podaří dobře nastavit spolupráci mezi školou a poradnou, může to těmto dětem významně pomoci.“
Někdy si jich všimnou rodiče, jindy učitel ve škole. Nadané děti se vyskytují napříč regiony, školami i sociálními vrstvami. „Stává se, že k nám dítě objednají rodiče, jindy se nám zase ozve paní učitelka. Máme radost z toho, když nám zavolají ze školy, že jim nějaké dítě přijde nadané a rádi by pro něj něco udělali,“ vysvětluje Petra Novotná. Dítě, u kterého se předpokládá nadání, pak dostane v poradně termín na speciálně-pedagogické a psychologické vyšetření pro zjištění úrovně kognitivních schopností. „Zatímco testy Mensy ČR zkoumají pouze krystalickou inteligenci, toto vyšetření dokáže zjistit i inteligenci fluidní,“ dodává Novotná.
Krystalická inteligence (kulturní, konkrétní) je inteligence založená na kognitivních procesech získaných během života učením. Je založená na vědomostech a na schopnosti je využívat. Naproti tomu fluidní inteligence (biologická) je abstraktní inteligence charakterizovaná schopností tvořivě řešit nové problémy. Je považována za vrozenou inteligenci, nezávislou na dřívějším učení a je opakem krystalizované inteligence.
Psycholog a speciální pedagog pak společně zpracují výsledky a vytvoří zprávu pro rodiče, v níž potvrdí, zda se skutečně jedná o nadané dítě, a pojmenují jeho slabá a silná místa. Z těch potom vychází soubor doporučení pro školu, aby mohla v případě mimořádného nadání dobře nastavit individuální vzdělávací plán (IVP). Opatření se navrhují dvojího typu, a to buď akcelerace, kdy dítě „přeskočí“ v některých předmětech ročník i více, nebo obohacení učiva, kdy se učí se svou třídou, ale učitel mu učivo rozšiřuje.
„Akcelerace bývá někdy problematická, protože je organizačně náročnější například kvůli sladění rozvrhů, a také tu může nastat problém se sociální zralostí dítěte. Není výjimkou, že děti s vysokou inteligencí nejsou sociálně nejzdatnější, a akcelerace tento problém ještě zvýrazňuje,“ vysvětluje Petra Novotná.
Celý rozhovor čtěte na www.perpetuum.cz