Foto: Jakub Stadler, MAFRA. Zdroj: Idnes.cz
Školní rok teprve začal, ale na stole je opět otázka hodnocení žáků. Zatímco rodiče si přejí, aby se ve školách i nadále známkovalo, podle učitelů z praxe to nevypovídá o skutečném pokroku. Za pravdu jim nyní dali i čeští odborníci z CERGE-EI, kteří na základě výzkumu poukazují na markantní rozdíly v hodnocení. Výsledky přitom ovlivňují děti v následném studiu.
Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky v testech se mezi školami liší o celý klasifikační stupeň, zjistili výzkumníci CERGE – EI v šetření, které se zaměřilo na objektivitu a přínosy používání známek při hodnocení ve školách. Studii Rozdíly v přísnosti známkování žáků publikoval Think tank IDEA. Text vyšel na zpravodajském webu iDnes.cz.
Školní rok teprve začal, ale na stole je opět otázka hodnocení žáků. Zatímco rodiče si přejí, aby se ve školách i nadále známkovalo, podle učitelů z praxe to nevypovídá o skutečném pokroku. Za pravdu jim nyní dali i čeští odborníci z CERGE-EI, kteří na základě výzkumu poukazují na markantní rozdíly v hodnocení. Výsledky přitom ovlivňují děti v následném studiu.
Velkým zastáncem formativního, tedy psaného, hodnocení je i bývalý učitel a ředitel, dnes odborník na školství ve společnosti EDUin Miroslav Hřebecký. Sílu tohoto typu klasifikace ukazuje pro iDNES.cz na následujícím příkladu.
„U dítěte potřebujete, aby zažívalo úspěch z toho, že dělá pokroky. Ve školách, kde mají formativní hodnocení, to zažívá i ‚psychicky postižená Maruška‘. Pokud porovnáte pokrok, tak Mařenka jej udělá o 10 %, ale na ni je to ohromné množství a překonala sama sebe. Zato jedničkář, kterému bylo shůry dáno a nehnul ani prstem, udělá pokrok 20 %. Jenže na jeho možnosti je to málo, on by měl udělat pokrok 200 %, tak ho za to nebudeme chválit, jak je skvělý, že předhonil Mařenku,“ popisuje.
Celý článek čtěte na webu idnes.cz.