Foto: Kateřina Lánská
Letošní prvňáčci na pražské Základní škole Květnového vítězství budou první, kdo tam dostane na konci června do ruky místo známek dvě popsané strany A4. Škola se totiž nově rozhodla zavést slovní hodnocení. A podobně jako všechny změny není úplně jednoduchá – ani pro učitele, ani pro rodiče.
„Když při hodině položím otázku, nahoru opakovaně vystřelí ty samé čtyři ruce. My bychom ale chtěli zapojit žáky všechny,“ popisuje zástupkyně ředitele školy Kateřina Bartošová jeden z důvodů, proč škola chtěla zavést nový přístup. A pro takovou situaci mají dnes řešení několik. Učitelé mohou například po položení otázky vylosovat žáka za pomoci špachtliček s jejich jmény. Hodně také využívají takzvaný semafor: každé dítě má v hodině tři kartičky, zelenou, oranžovou a červenou. Je-li na lavici na vrchu balíčku zelená, učitel ví, že dítě probíranou látku chápe a zvládá, jakmile přestává rozumět, zvedne oranžovou. Když se žák úplně ztratí, tak to signalizuje červenou. A učitel ví, že musí zvolnit, popřípadě se k některým věcem vrátit.
„Formativní hodnocení spočívá v odlišném přístupu práce učitele se žákem. Sám žák si na základě učitelova ,vedení’ dokáže pojmenovat, kde se na cestě za svými vědomostmi nachází, kam dál směřuje a jaké cesty ho mohou k cíli dovést. Jeho součástí je také vrstevnické hodnocení a sebehodnocení. Slovní hodnocení bylo logicky dalším krokem,“ popisuje Kateřina Bartošová, jak postupně vedení školy na změnu v hodnocení přišlo a zmiňuje i další důvody: „Žáky přestane zajímat, dostanou-li jedničku, trojku, nebo osmičku, chtějí vědět, jak na tom jsou, kam směřovat dál a co pro to oni sami mohou udělat.“
Celý článek čtěte na webu wwww.eduzin.cz