Známky často nevypovídají o nadání a schopnostech žáků, zjistila studie. Ovlivňují ale jejich budoucnost

Submitted by Terka on Tue, 07/12/2022 - 17:02

Foto: Michaela Danelová. Zdroj: Irozhlas.cz

 

České děti čeká ve čtvrtek cesta pro vysvědčení. Některé dostanou slovní ohodnocení, většina ale bude mít známky. Známkování školního prospěchu má v Česku hlubokou tradici, podle odborníků na vzdělávání ale není škála od jedné do pěti pro spravedlivé a přesné ohodnocení žáků dostatečná. Potvrzuje to také nejnovější analýza dat think-tanku IDEA při CERGE-EI Národohospodářského institutu Akademie věd.

 

Analytici Daniel Münich a Tomáš Protivínský porovnali veřejně dostupné výsledky mezinárodního testování čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti PISA z roku 2018 mezi patnáctiletými žáky s prospěchem těch samých dětí ve škole.

Ukázalo se, že základní školy známkují hodně rozdílně. Hodnocení žáků, kteří měli v testech PISA stejné výsledky, se mezi školami liší v průměru o celý klasifikační stupeň.

„Školy, které my označujeme jako mírné, tak to může jen znamenat, že ta škola vyučuje menší obsah dané látky, což ale vede k tomu, že za menší znalosti poté uděluje žákům lepší známky,“ říká jeden z autorů studie Protivínský. „A nebo to zahrnuje také školy, které jsou skutečně v hodnocení jen benevolentnější. Rozdíly mezi těmito skupinami škol jsou značné,“ dodává.

Ve školách, které označují autoři studie za přísné, pak například dostane jedničku pouhých sedm procent žáků, kdežto na školách, které známkují mírně, je to zpravidla čtvrtina žáků, co dostává jedničku z matematiky.

Právě u patnáctiletých žáků přitom záleží na známkách více než v jiných ročnících - dobrý prospěch v osmé a deváté třídě totiž může pomoct i při přijímacích zkouškách na střední školy.

Může ovlivnit kariéru

Známkování může podle studie ovlivnit také budoucnost dětí a jejich kariéru. Autoři uvádějí, že rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí studijní dráhy mohou vést k chybným rozhodnutím žáků a rodičů.

Dokládají to zjištěním, že 87 procent žáků devátých tříd s jedničkou z matematiky chce studovat vysokou školu. U žáků, kteří mají z matematiky trojku, je zájem o vysokou školu jen v 39 procentech.

 

Celý článek čtěte na webu Irozhlas.cz

Page
Sub Title
Eva Šelepová / Irozhlas / červen 2022
Content type
Weight
0