Články

Miroslava Federičová a Václav Korbel z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve studii o vlivu pandemie covid-19 upozorňují, že uzavření škol kvůli koronaviru a přechod k výuce na dálku mohou ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání.

V základní škole Ruská v severočeském Litvínově je každý pátý školák ze sociálně slabého prostředí. Škola se snaží jejich vzdělávání zvládat díky vysokému počtu asistentů, hodil by se ale ještě psycholog a školní asistenti nebo peníze na kroužky pro chudé děti.

Koučink pomalu, ale jistě proniká do škol. Jeho základní principy a techniky navíc mnozí učitelé již používají, i když o koučování nic nevědí.

Severočeské Trmice se svými šedivými komíny, oprýskanými fasádami a potrubím po většinu roku nepůsobí zrovna přívětivým dojmem, ale ve středu ráno v půlce listopadu je tomu jinak.

Milé děti, ve škole děláme co? Sbíráme jedničky! říkají některé paní učitelky prvňáčkům. Stále více učitelů se ale k hodnocení ve škole staví radikálně jinak, od číslic ustupuje, hodnotí slovně.

Fifty years ago, both South Korea and Finland had terrible education systems. Finland was at risk of becoming the economic stepchild of Europe.

Rodiče se dokonce podílí na strategickém plánu školy a pomáhají zaučovat nové ředitele.

Cenu Eduína získal letos projekt Buddies Program, v němž při prvním, jarním lockdownu třídní učitelé 1. a 2. stupně Základní školy Smart z Roudnice nad Labem propojili starší dobrovolníky s mladšími dětmi.

Nedávno se mě kdosi zeptal, jaká přátelství mě v dětství formovala. Měla jsem napřed mlhu, ale pak jsem se začala rozpomínat…

K sepsání následujících myšlenek mě motivovala otázka v dotazníku ohledně distanční výuky v rámci naší školy. Poslední z otázek zněla  „Chceš k výuce něco navrhnout?“ Chci.