Problematika školek ve vyloučených lokalitách. Šárka Procházková působí jako ředitelka 1. mateřské školy Most, vede tím skupinu šesti mateřinek, z nichž některé jsou ve vyloučených mikro lokalitách. „Vzájemný neformální kontakt rodičů z různých prostředí přispívá k tomu, že se smažou bariéry,” říká.
Máme tady začátek školního roku. Období, kdy rodiče v souvislosti se školou vydávají větší finanční částky najednou. Pro rodiče v náročné finanční situaci se může jednat o téměř nezvladatelnou situaci. Platí pomůcky, vybavení, kroužky nebo příspěvky do školy či školky. Eduzín má pro vás několik tipů, jak v tomto náročném čase ušetřit.
Učí a “řediteluje” v severočeských Trmicích. Na trmickou základku chodí děti z vyloučených lokalit, děti se speciálními potřebami, s mentálními či fyzickými handicapy a samozřejmě také tzv. běžné děti. Jak se pracuje s tak různorodou skupinou dětí? Jak se vlastně dostali k inkluzi už v době, kdy ještě nebyla zakotvená v předpisech?
Přece nemůžeme studenty posílat do vyloučených lokalit. A přece nemůžou doučovat, když nemají žádné zkušenosti. Takové pochybnosti provázely nápad, že by brněnští studenti pedagogické fakulty měli jako povinný předmět doučování sociálně znevýhodněných žáků.
Nedůvěra ke škole, špatná vysvědčení a problémy s hledáním práce kvůli nedokončenému vzdělání se u českých Romů často přenášejí z generace na generaci. Pomoci se rozhodl brněnský spolek IQ Roma servis, který zkouší řetězec rozetnout.
Jak s těmi nejmenšími otevřít téma dítěte v ohrožení? Pomocí metodických karet s názvem SLEDUJ SIGNÁLY. Karty umožní probrat toto nelehké téma formou hry. Obsahují příběhy ohrožených dětí (kamarádů) a mají za cíl přístupnou formou poukázat na různé problémy dětí a informovat o tom, že k jejich řešení lze vyhledat pomoc.
Bydlí na ubytovně, po vyučování chodí na brigádu, starají se o sourozence. Jejich studium rodiče nepodporují, naopak jim ho rozmlouvají. Nevidí v něm smysl. Oni také nemají školy, přesto se uživí – pomocí dávek, brigád či práce načerno. Student nemůže vydělávat pro domácnost. A tak otec raději bere syny s sebou na melouchy, dcery zaměstná matka péčí o domácnost. Navíc do rodiny brzy přibudou vnoučata.
Rozina je lektorkou ve volnočasovém klubu v sociálně vyloučené lokalitě. Jaké kvality shledala během svého působení jako klíčové? Jaký přístup k těmto dětem funguje nejlépe? A co tyto děti nejvíce potřebují a ocení?
Je jim třináct nebo patnáct let a světu moc nevěří. A lidi nemají důvěru v ně. Obvykle pocházejí z problematického rodinného prostředí a šance, že budou mít lepší život než jejich rodiče, není moc velká. Řeč je o dětech ve výchovných ústavech.
V základní škole Ruská v severočeském Litvínově je každý pátý školák ze sociálně slabého prostředí. Škola se snaží jejich vzdělávání zvládat díky vysokému počtu asistentů, hodil by se ale ještě psycholog a školní asistenti nebo peníze na kroužky pro chudé děti.
