První video z třídílného seriálu s lektorkou, terapeutkou a krizovou interventkou Kristýnou Farkašovou přináší praktické tipy pro pedagogy, jak mohou pracovat sami se sebou a pečovat o své mentální zdraví v nelehkém čase.
Rozhovor s Michalem Horkým o tom, co prožívají mladí nebo začínající učitelé. Co z pedagogického vzdělání mělo skutečně dopad na praxi, která čekala absolventy po škole? Kde všude mimo školu se dá načerpat užitečná učitelská praxe? Co patří k největším výzvám při přechodu z VŠ do praxe a co nebo kdo s tím může pomoci?
Co to je ten „formativní přístup”? Je to to samé jako slovní hodnocení, triády nebo respektující výchova? Nebo jde o prevenci syndromu vyhoření u učitelů i dětí? Všechny zmíněné nástroje, metody a přístupy jsou součástí formativního přístupu, ale samy o sobě ho netvoří. Následující rozhovor s Ivetou Pasákovou ze společnosti Step by Step ČR by se dal shrnout jako Úvod do formativního přístupu.
V souvislosti se změnami ve školství často slýcháme, že jsou nezbytné, abychom děti připravili na život ve 21. století. Potíž tak trochu je, že čtvrtinu 21. století už máme za sebou a rady si s tím pořád příliš nevíme. Mezery mají rodiče i české školství. Rozhovor Eduzínu s Marvem Shammou, start-upistou v oboru moderních technologií, tátou devítiletých dvojčat a zakladatelem školy FLOW v pražských Holešovicích.
Sociální pedagožka, Mgr. Veronika Horáková píše o tom, kdo je to vlastně sociální pedagog a jaká je jeho náplň.
Profesor Druckmüller učí na vysoké škole, ale zároveň je dědečkem dvou zvídavých vnuček. Rozhovor o učitelském řemesle, o dětské logice a zvídavosti nebo o tom, v čem tkví kouzlo matematiky, jak buduje v člověku pokoru a proč vede člověka k nedůvěře k autoritám. Otevřeli jsme i řadu ožehavých aktuálních témat, jako je postavení učitelů ve společnosti nebo nerovnováha mezi svobodou a odpovědností učitelů v systému.
Kromě svých rodičů jsou děti nejčastěji v kontaktu s učiteli. Chybí jim však vhled do jiných profesí a neumí si představit, k čemu jim jednou budou znalosti získané ve škole. Projekt Den pro školu Nadace České spořitelny propojuje odborníky s žáky, kteří získají povědomí o jejich práci a mohou se inspirovat, jakým směrem se po škole vydat.
Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová.
I když jsou počítačové hry součástí naší kultury už dlouhou dobu, vzdělávací systém v Česku a na Slovensku je obvykle nereflektuje a spíše se jich obává. Vůči hrám a hráčům převládají spíše negativní emoce. Není to ale chyba?
Mnoho let pracovala na manažerských postech v nadnárodních firmách. Po čtyřicítce se ale rozhodla kompletně změnit svůj život, vystudovala pedagogiku a už devátým rokem učí, zejména děti na prvním stupni. Magdalena Málková z Poděbrad navíc letos zvítězila i v soutěži o nejinspirativnějšího učitele Česka. „Děti musejí umět číst, psát a počítat, výsledky u nich vidět chci. Nejsem ale příznivcem soutěží na rychlost a dalších podobných metod.“
