Problematika školek ve vyloučených lokalitách. Šárka Procházková působí jako ředitelka 1. mateřské školy Most, vede tím skupinu šesti mateřinek, z nichž některé jsou ve vyloučených mikro lokalitách. „Vzájemný neformální kontakt rodičů z různých prostředí přispívá k tomu, že se smažou bariéry,” říká.
Cílem vzdělání má být využití potenciálu každého člověka, školy v tom ale často selhávají. Mnoho nadaných žáků přichází do poradny kvůli podezření, že mají speciální vzdělávací potřeby. Odpovědi na otázku, jak nepromarnit talent dětí, hledá učitel Daniel Pražák při své práci a zaměřil se na to i v debatě na EduFestivalu, který se konal 4. října v Praze.
"Pokud to neprošlo rukama, není to v hlavě." Proč je dobré zapojit do výuky všechny smysly a jak to obohacuje učení? Výzkumy ukazují, že pokud dítě vidí a zároveň se dotýká objektu, jeho mozek je daleko více aktivní, než pokud dítě objekt pouze vidí. Více o tom, jak ve třídě pracovat s více smysly najednou, najdete v tomto skvělém článku od Cult of Pedagogy.
Kamila Randáková vystudovala pedagogiku a výchovné poradenství, naplno ale zakotvila v montessori vzdělávání. „Někdy se mi zdá, že se objevují různé metody a nápady, které my v montessori ale používáme už desítky let,“ usmívá se. „Věřím, že neexistuje pedagogický směr, který by tak promyšleně reagoval na potřeby dětí v jednotlivých fázích jejich vývoje.“
„Mnohdy v mateřských školách přebíráme role prvního ročníku základní školy, je to celé o proměně smýšlení v mateřských, ale především v základních školách,” říkají Hana Splavcová a Hana Havlínová, spolupracovnice a garantky oblastí předškolního a prvostupňového vzdělávání v NPI ČR.
Rozhovor s Pavlem Kraemere, zakladatelem Institutu pro inovativní vzdělávání, o tom, co by v našem vzdělávacím systému zasloužilo změnu a inovativnější přístup. Rozvrh předmětů často připomíná rychlý sled televizních programů na nejrůznější témata – v čem je toto pojetí výuky problematické? Jak přistupují k hodnocení výuky v inovativních či alternativních školách a co to do výuky přináší?
301 dětí minulý školní rok řešilo společnou výzvu. Díky Nadačnímu fondu Eduzměna si mohli zkusit, jaké to je, vymyslet vlastní projekt a pak ho uskutečnit.
Představte si školu, v níž se děti i učitelé budou cítit dobře, nebude tam nuda a i takzvané zlobivé děti bude výuka bavit. S ředitelkou ZŠ Solidarita Karin Marques jsme si povídaly o tom, jaké výzvy je třeba zvládnout, když chcete takovou školu vytvořit. Jak lze vytvořit bezpečné a příjemné prostředí pro výuku? Co je nezbytné zvládnout, aby učitelský sbor fungoval jako tým a rozproudila se spolupráce?
Co je ve škole nejdůležitější – suma absorbovaných vědomostí, schopnost orientovat se v problémech, kritické myšlení? To všechno hraje ve vzdělávání velkou roli, ale výzkumy i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že o využití potenciálu dětí rozhoduje také jeho wellbeing neboli pocit bezpečí a pohody ve škole.
Staňte se v ČR průkopníky mezinárodně uznávaného a ve světě široce využívaného systému PBIS! Využijte jedinečnou příležitost doplnit kapacity žádaných odborníků na podporu chování dětí ve škole a staňte se součástí sítě lektorů ČOSIV!
